Masopustu se na Moravě říkalo také fašank nebo fašinek, označovala se tak doba od Tří králů do Popeleční středy. O masopustním veselí se dočteme už v písemnostech z 13. století, naši předkové si na masopustní veselí velmi potrpěli, což se ale moc nelíbilo církvi. Tehdy ale byly oslavy masopustu hlučnější a rozpustělejší, než jak jej známe dnes.
Tučný čtvrtek - k obědu byla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, k tomu se zapíjelo nemálo piva. Zkrátka základem bylo, aby si každý dal tolik tučného jídla, kolik snesl (nic pro dnešní trendy zdravého stravování):) Masopustní neděli se říkalo také neděle taneční. Na návsi hráli hudebníci a zvali tak do místní hospody. Pilo se pivo a tančilo mnohdy až do rána. Druhý den na Masopustní pondělí se pokračovalo v tanci, na tzv. mužovský bál ale směli jen vdané a ženatí. Svobodní mohli jen přihlížet. Masopustní úterý bylo svátečním dnem a tolik očekávaný příchod maškar. U každého stavení zahrála muzika a maškary pak dostali koblihy, vejce, uzené maso nebo i peníze.

V roce 2016 sice neslavíme tak jako naši předci, masopust s průvodem maškar se ale opět dostal mezi oblíbené tradice a tak zde nabízíme přehled toho, kam se můžete jít na masopust anebo na maškarní podívat a zúčastnit se.